Farnost sv. Bartoloměje, Potštát

Pravidelné bohoslužby

Neděle 11:00 čtvrtek17:30

jinak dle týdenního ohlášení vždy aktuálně na webu.

Mše svaté jsou v Potštátě ve farním kostele sv. Bartoloměje, ve hřbitovním kostele Panny Marie, 1x za rok jsou v neděli  v kostelíku sv. Jana Křtitele v Lipné a ve filiálním kostele Sv. Marie Magdaleny v Boškově. Jinde se slaví pobožnosti ke svátku místa.

Farní aktivity

*Farní evangelizační buňky (1 skup.)

*Fatimský apoštolát (modlitební skup.)

*Úklidové skupiny (4 skupiny)

*Akční brigády

*Chrámový sbor

Pravidelné akce (pastorační plán)

Leden

*Tříkrálová sbírka

*Ekumenické bohoslužby (3)

*Společenský večer farností

Únor

 

Březen

* Farní kostel Křížové cesty: čtvrtek - neděle

*Florbalový turnaj ministrantů

* Farní kostel Společné pomazání nemocných, Velikonoční sv.smíření

Duben

* Farní kostel Velikonoce (Třídenní, Boží hrob, Vigilie)

Květen

*Májové pobožnosti (denně v Potštátě u Panny Marie a v Kovářově)

* Farní kostel - Adorační den farnosti (9.5.)

*Den matek

*Kovářov – pouť k Panně Marii Pomocné (24.5.) - pobožnost

*Boňkov – pouť k Nejsvětější Trojici - pobožnost

*Pěší pouť na Sv. Kopeček z Kozlova přes vojenský prostor

Červen

*Boží Tělo (v Potštátě nebo Partutovicích)

*Panna Maria – Potštátské slavnosti

*Výlet pro děti z náboženství

*Lipná – pouť k sv. Janu Křtiteli

Červenec

*Kyžlířov – pouť k Navštívení Panny Marie (2.7.) - pobožnost

*Boškov – pouť ke sv. Marii Magdaleně

*Farní kostel – mše sv. za oběti dopravních nehod na Potštátsku

*Příměstský tábor (organizuje CPR Jitřenka Hranice)

*Sobotní cyklopouť na ke sv. Anně na Starou Vodu

Srpen

*Panna Maria - Pouť k Nanebevzetí Panny Marie (k 15.8.)

*Kovářov – pobožnost k Nanebevzetí Panny Marie

*Farní tábor

*Farní kostel – hodová mše svatá ke sv. Bartoloměji

Září

* Farní kostel - Žehnání školákům

*Farní zájezd na poutní místa

* Farní kostel - Dožínky

Říjen

*Pěší pouť  z Drahotuš na Sv. Hostýn (1. sobota v měsíci)

*Misijní neděle

*Ekumenická bohoslužba v kasárnách v Hranicích u sv. Barbory

Listopad

*Panna Maria Denní dušičková pobožnost na hřbitově.

*Panna Maria – Mše sv. 1.11. a v neděli po 1.11.

* Lipná – pobožnost na hřbitově

Prosinec

* Padesát Lánů – pobožnost k sv. Barboře (4.12.)

* Farní kostel - Vánoční bohoslužby

* Farní kostel – Otvírání betléma

* Lipná – Vánoční mše svatá

Město a obce

PotštátFarní kostel sv. Bartoloměje – pravidelné bohoslužby farnosti

Farní kostel s patronátním právem se připomíná v zemských deskách olomouckých v roce 1408. byl konsekrován 3. srpna 1636 světícím biskupem Breinerem ke cti sv. Bartoloměje a Zvěstování Panny Marie.

Potštát - filiální kostel Panny Marie – mše sv. na Potštátské slavnosti (červen), k Nanebevzetí Panny Marie (k 15.8.), ke Všem svatým (1.11.), násl. neděli a pohřební mše svaté s uložením do hrobu. V květnu se zde denně konají májové pobožnosti.

Abraham Kress r. 1652 začal s výstavbou horního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl konsekrován 8. září 1658 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem

Potštát – Padesát Lánů – kaple sv. Barbory – pobožnost ke 4.12.

Z předválečné historie není zatím nic známo, podle pamětníků se kolem kaple nikdy nekonala liturgická shromáždění. V r. 2009 ministranti s P. Martinem Vévodou, kaplanem v Drahotuších v kapli odklidili všechny obrazy již poničené vlhkem a dali obraz sv. Barbory, jíž podle map měla být kaplička zasvěcena. Kaple byla znovu posvěcena P. Martinem Vévodou v neděli 29.11.2009. Poslední opravy v podobě nové fasády byly v r. 2014. Osada Padesát Lánů, dnes ulice v Potštátě, se připomíná po prvé v r. 1408.

Potštát - Michalov

Uprostřed této samoty nad Potštátem (jinak zvané též Michalenka) je kříž, na jednom dvorku zvonice a u cest k Michalovu několik Božích muk. Bohoslužby se zde nekonají.

Olšovec - Boňkov– kaple Nejsvětější Trojice – pobožnost o slavnosti Nejsvětější Trojice

Kromě kapličky je v obci také zvonička s již elektrifikovaným zvonem sv. Barbory z r. 1703. Ač jde o kapličku, která zde pravděpodobně stojí několik století, žádné bližší historické informace zatím nejsou známy.

Kyžlířov – kaple Navštívení Panny Marie – pobožnost na začátku července

Poutě ke cti Navštívení Panny Marie zde byly obnoveny 12.7. 2009 P. Martinem Vévodou, kaplanem. O historii kaple, dokonce ani obce se zatím mnoho neví. V roce 1793 měla obec 45 domů, 72 rodin a 309 obyvatel. V současnosti v r. 2001 v 65 domech 152 obyvatel.

Boškov – filiální kostel Sv. Marie Magdaleny - Nedělní mše sv. ke sv. Marii Magdaleně (k 22.7.)

V neděli 20. července 2008 se slavilo 600. výročí posvěcení kostela. Tehdy byl odkryt pamětní záznam na zdi při tzv. epištolní straně oltáře. Ten někdo zřejmě v r. 1945 z důvodů tehdejší fobie vůči všemu německému zatřel. Nápis pochází z roku 1927 a v českém překladu zní: „Vesnický kostel v Boškově byl původně dřevěný a měl kolem roku 1408 vlastní duchovní správu (Olomoucké zemské desky VII folio 42). V roce 1781 byla pořízena nynější kamenná stavba. V roce 1827 byl nově vybaven (oltářní obraz, druhý zvon, varhany, kazatelna) a vydlážděn. V roce 1912 byly pořízeny nové varhany. V roce 1915 byl odevzdán malý zvon pro válečné účely. V roce 1922 byl pořízen nový zvon. V roce 1927 byl vymalován.“

Lipná– Filiální kostel sv. Jana Křtitele – mše svatá v neděli k slavnosti Narození sv. Jana Křtitele (24.6.), ve Vánoční době a při pohřbu na místním hřbitově

Je to poslední dřevěný kostel v oblasti Oderských vrchů. Přesný rok vzniku kostela není znám - zřejmě pochází ze 17. století, je zasvěcen Sv. Janu Křtiteli - 17 m dlouhý, v lodi je 9 m široký a uvnitř je 3,5 m vysoký. Historie obce Lipná, dříve známá jako Lindava (z něm. Lindau), sahá do počátku 14. století. První písemná zmínka je k roku 1394. V r.1408 se zmiňuje kostel v Lipné (též v Boškově a Rudoltovicích) s vlastním knězem, kterého dosazovala vrchnost. V Josefínské době se již stal kostelem filiálním, přifařeným farnosti Potštát.

Lipná – kaple Panny Marie – bohoslužby se zde nekonají

„Na konci obce směrem k Luboměři pod Strážnou je kaplička Panny Marie, která byla opravena a slavnostně znovu posvěcena P. Petrem Utíkalem, kaplanem, o hodové neděli 24.6. 2007 - po slavnostní mši svaté v 10:00 v kapli sv. Jana Křtitele prošel průvod obcí doprovázen dechovou muzikou.“ O původu této kaple, která zde stále stála, není více známo.

Luboměř pod Strážnou

Za zvráceného komunistického režimu zde byl zbořen a zneuctěn farní kostel Panny Marie Andělské. O jeho kráse svědčí už jen málo historických fotografií. Několik pamětníků ví, kde kostel stál a za jakých okolností byl zbořen. Dosud zde není místa ke konání bohoslužeb.

Kovářov – kaple Panny Marie, pomocnice křesťanů – pravidelné májové pobožnosti, dále pobožnosti v neděli k 24.5. a k 15.8.

Díky neznámému zloději v r. 1997 byly právě o této kapli odkryty ještě mnohem cennější historické informace. Obyvatelé obce v Kovářově pod svým tehdejším představeným, panem Josefem Mückem, majitelem usedlosti č. 23, postavili v roce 1876 kapli, která byla 21.5.1877 posvěcena ke cti Panny Marie – Pomocné nejdůstojnějším panem farářem Josefem Černým z Potštátu. Pouť se zde koná v neděli blíže slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) a blíže PM Pomocné (24.5.) Obec Kovářov je po prvé zmiňována r. 1376.

Stručně z historie farnosti sv. Bartoloměje v Potštátě

Vznik duchovní správy zřejmě souvisí se vznikem Potštátu jako města (tj. 1318-22), avšak první písemná zmínka je z r. 1395 v nejstarší matrice pražské univerzity se mezi zapsanými posluchači objevuje pan Duchek, plebán (farář) z Potštátu. Farní kostel s patronátním právem se připomíná v zemských deskách olomouckých v roce 1408. Také Boškov a Lipná měly tehdy vlastního faráře. Kostel sv. Bartoloměje byl tehdy velký asi jako dnešní kněžiště a kolem něj byl hřbitov.

S nadbytkem duchovenstva skoncovaly husitské války. Mezi obyvatelstvem panství se Husovo učení až na výjimky neujalo zvláště proto, že převážná část panství byla osídlena německým obyvatelstvem. K r. 1484 je zmíněn kněz Bartoloměj a v r. 1500 Kašpar, který faru opustil zřejmě kvůli konfliktu mezi husitskou vrchností a jím, jako katolickým farářem.

O to ochotněji přijímalo německé obyvatelstvo reformační ideologii Lutherovu, takže v 16. století sloužil kostel Luteránům (r. 1556 – 1628). Luteráni po bitvě na Bílé Hoře museli kostel opět navrátit katolíkům. Zřejmě během této doby byl kostel rozšířen či přestavěn do dnešní podoby. Po r. 1628 se uvádějí katoličtí faráři Krištof Eckard a Kašpar Kress.

Farní kostel byl konsekrován3. srpna 1636 světícím biskupem Breinerem ke cti sv. Bartoloměje a Zvěstování Panny Marie za faráře Kašpara Kresse, který zemřel v r. 1641. Jeho bratr Abraham Kress po něm převzal uvolněnou farnost. Za něj regent Martin Desmarez pořídil do kostela varhany (1651). Ten také r. 1652 začal s výstavbou horního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který pak byl konsekrován 8. září 1658 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem, toho se již Abraham Kress nedožil (+1657) a novým farářem se stal Baltazar Salzmann.

V r. 1659 zastihl město požár, který poničil farní kostel sv. Bartoloměje. Ten byl tedy znovu vysvěcen biskupem Janem Gobbarem 14. srpna 1661.

Za faráře Jana Karla Jordana (1731-1753) byla vybudována nová sakristie, 2 boční oltáře a obnoveno kněžiště s novým hlavním oltářem ve farním kostele. Z tohoto období pochází také nový hlavní oltář a fresky kostela Nanebevzetí Panny Marie, které provedl J.M.Lassler v letech 1742-1743.

V letech 1787, 1790 a 1813 opět Potštát zachvátily požáry, které poškodily farní kostel i faru. Po r. 1813 byly vystavěny boční ochozy kůru. Oheň opět poškodil farní kostel také v r. 1832. Poslední velký požár, který zasáhl také farní kostel byl v r. 1866. Také možná kvůli množství požárů je v obou kostelích a na náměstí sv. Florián, patron proti požárům.

V roce 1903 za faráře Antonína Morawetze byly pořízeny nové varhany pro kostel Panny Marie a v roce 1907 pro farní kostel sv. Bartoloměje.

Za faráře Jana Maštalíře byly obnoveny fresky horního kostela (1910), pořízen nový hlavní oltář farního kostela a obraz sv. Bartoloměje vyměněn za současnou sochu světce. V obou kostelích byly pořízeny vitráže. Za první světové války byly zrekvírovány zvony pro válečné účely (1916-1917), takže zbyl pouze umíráček. V r. 1923 byly pro oba kostely pořízeny nové zvony, 1925 byly kostel i fara elektrifikovány a v r. 1931 byl farní kostel nově vydlážděn.

V roce 1942 za faráře P. Rudolfa Weintritta byly opět zrekvírovány zvony, takže zůstal jen umíráček a mešní zvonek.

6. července 1946 vyhořel horní kostel a byl značně poškozen. Během roku se jej podařilo provizorně opravit za podpory farníků i olomouckého arcibiskupa ThDr Leopolda Prečana. V r. 1973 se začalo s renovací fresek tohoto kostela.

Za faráře P. Gustava Riedla (1964-1972) došlo k úpravě farního kostela a interiéru podle pokynů II. vatikánského koncilu. Byl pořízen obětní stůl a ambon se soškami evangelistů, které pocházely ze zrušené kazatelny kostela sv. Václava v Ostravě. V r. 1972 pořídil do kněžiště kříž z dubových železničních pražců.

Jeho nástupce P. František Sečkář byl posledním farářem na potštátské faře. Zemřel ve svých 61 letech v r. 1979. Od tohoto roku je farnost spravována excurrendo.

V roce 1989 byl pořízen nový obětní stůl a ambon a instalováno elektrické topení do předních lavic. V r. 1991-2003 byly ukončeny restaurátorské práce na freskách horního kostela.

27. srpna 1994 byly pro farní kostel posvěceny 2 nové zvony – sv. Josef a Panna Maria, které byly pořízeny ze sbírek farníků a rodáků z SRN a Rakouska. Posvětil je olomoucký arcibiskup Msgre Jan Graubner a dodnes zvoní „klekání“ a zvou farníky k bohoslužbám.

Zprácováno „Z Dějin duchovní správy v Potštátě“ od PhDr Ivana Kršky.

Seznam kněží potštátské farnosti od R. 1950

Sice z Dějin duchovní správy v Potštátě od PhDr. Ivana Kršky lze sledovat linii duchovních správců farnosti, dosud nám není známo, že by ji někdo uspořádal. Následující seznam je sepsán z křestních matrik farnosti, které však vlastníme až od r. 1950.

Do  r. 1952                    P. Jan Vávra

3/1952 – 5/1954            P. Josef Hymer, farářz Partutovic (též v období 9/1957 a 12/1963 – 1/1964)

6/1954 – 8/1957            P. František Horák

9/1957 – 11/1963          P. Karel Bělík

2/1964 – 7/1972            P. Gustav Riedl

7/1972 – 1978               P. František Sečkář (nemocen, zemřel r. 1979, dožil na faře)

5/1978 -                        P. Zdeněk Zlámal,kooperátor Hranice

7/1978 –                       P. Karel Karafiát, provizor

Dále byla farnost administrována z okolních farností

8/1978 – 10/1980         P. Vincent Randa farář z Velkého Újezda

10/1980 – 1983            P. Karel Weischel, výpomocný kněz z Hranic

7/1983 – 1984              P. Jan Valenta, výpomocný kněz z Hranic

1984 – 1988                 P. Karel Krumpolc, farář ze Stříteže nad Ludinou (a 1990 – 1991)

1988 – 1990                 P. Miroslav Dibelka, kaplan z Hranic

1991 – 1992                 P. Roman Jurečka, farář ze Stříteže nad Ludinou

1992 – 1999                 P. František Adamec, farář ze Stříteže nad Ludinou

1999 – 2005                 P. Jiří Doležel, děkan a farář z Hranic

2005 – dosud               P. Radomír Šidleja, farář z Drahotuš